Zkušenosti
Pomocník na jedničku
Koncem března 2001 jsem se dověděla, že mám nádor na prsu a že musím podstoupit operaci. Ta proběhla ani ne o měsíc později. Mezitím jsem stačila poznat Alveo. Dověděla jsem se o něm od své vzdálené příbuzné, jejímuž synovi pomohlo při léčbě nádorového onemocnění. Když pomohlo jemu, proč by nepomohlo i mě. A trefila jsem to!
Paní Kašpárková začala Alveo užívat už před operací. Po ní ji pak čekalo šest kúr chemoterapie, která probíhala od června až do konce září, v říjnu navíc musela docházet na ozařování.
„Pro mé tělo to znamenalo zátěž, jakou ještě nepoznalo. Alveo mě tehdy podrželo jak fyzicky, tak psychicky. Potkávala jsem lidi a ti se divili, co že to mám za nemoc. Vůbec jsem na to podle nich nevypadala. Ale Alveo neúčinkovalo jenom navenek. Krevní testy ukazovaly pokaždé dobrý krevní obraz, takže nebylo nutné chemoterapii oddalovat, čímž by se pochopitelně její účinnost snížila.“
Paní Kašpárková oceňuje Alveo také proto, že u ní pravděpodobně zmírnilo následky chemoterapie. „Co jsem mohla poznat, moje problémy po chemoterapii nejsou tak závažné jako u ostatních žen.“ Bohužel od bolestí po odoperování uzlin v podpaží pravé ruky jí Alveo pomoct nedokázalo.
„Nemohla jsem ji vůbec zatížit. Na čas dokonce bolest přešla přes záda i do druhé ruky a do levé nohy. K tomu přistoupily bolesti zad, že jsem mohla buď jenom ležet nebo stát, ale ne sedět.“
Tentokrát pomohl paní Kašpárkové Onyx.
„O Onyxu jsem se dověděla na jeho uváděcí prezentaci, kde o něm hovořil doktor Bertlík. Utkvěla mi jedna jeho věta, a totiž že správná funkce lymfatického systému závisí na optimálním přísunu vitaminů a minerálů. Věděla jsem, že mi v tom ohledu chemoterapie hodně ublížila. Tak jsem se domů vrátila s flaškou Onyxu a od té doby ho střídám s Alveem.“
Onyx pomohl paní Kašpárkové překvapivě rychle. Bolesti vymizely do týdne.
„Jinak Alveo pomohlo i mé dceři. Trpí alergií a jednou ji zastihla mimořádně silná reakce na posečenou trávu. Slzely jí oči jako by plakala, po celém těle ji začalo svědit a celá natekla. Navíc dostala vysokou horečku, až blouznila. Já byla zrovna po operaci a nevěděla, co si počít. Vsadila jsem na Alveo, a to zabralo naprosto zázračným způsobem.“
Podobně skvěle zapůsobilo Alveo i u otce paní Kašpárkové. Ten ho začal brát minulý rok ve svých osmdesáti dvou letech, kdy se mu zvýšila hladina cukru v krvi. „Byl najednou nervózní a po čase i lhostejný ke všemu kolem. Napřed mě měl za šarlatánku, cože mu to nesu za zázračnou vodu. Alveo ale dokázalo, že se spravil. Letos v únoru od nás dostal jako dárek láhev Alvea a na jeho slova nikdy nezapomenu. Řekl, že je to ten nejkrásnější dárek, co kdy dostal. A pak dodal, že kdyby Alveo nebral už před rokem, tak tu dneska není. Mě tehdy úplně zamrazilo, protože to byla asi pravda. Teď jsem doma v plném invalidním důchodě. Mám však ještě kus života před sebou, a ten chci prožít co nejaktivněji. Tedy i s Alveem.“
„Alveo mě podrželo jak fyzicky, tak psychicky. Potkávala jsem lidi a ti se divili, co že to mám za nemoc. Vůbec jsem na to podle nich nevypadala.“
Anna Kašpárková
Znova po vlastní trase
Z ulcerózní kolitidy se léčím už deset let. Tablety, které mi předepsal lékař, mi sice pomáhaly, ale pouze dočasně. Brzy bylo nutné předepsat léky navíc a pak další, takže za pár let jsem jich bral už tolik, že jsem si ani nedokázal zapamatovat, kdy mám které z nich užívat.
Tehdy jsem dostal na předpis nový lék, od kterého jsem si hodně sliboval. Jenže vedlejší účinky všechna pozitiva zastínily. Hodně jsem otekl a cítil jsem se pořád unavený. Jen co jsem se ráno probral, už jsem měl pocit, jako bych právě složil vagón uhlí.
Když jsem lék vysadil, všechno se zase srovnalo, jakmile jsem ho ale nasadil znova, opakovalo se to: otoky a únava. Proto jsem se rozhodl, že ho užívat nebudu.
Choroba se pořád stupňovala. Jestliže se dříve ozývala na jaře a na podzim, nyní jsem ji výrazně pociťoval po celý rok. Pokud jsem se najedl, musel jsem počítat s tím, že do čtvrt nebo do půl hodiny se ozvou zažívací problémy. Vyrazit do města bylo proto neveselé, a pokud jsem tam přece jen musel, musel jsem počítat s komplikacemi.
Pracuju jako revizní technik v oboru elektroinstalací a hodně se proto pohybuju po stavbách. Projevy mé choroby mi každopádně činily při práci velké potíže. Mívám často nejrůznější jednání, která se nejednou protáhnou na více hodin, a sami uznáte, že je dost trapné, když se během nich musíte třeba i pětkrát omluvit, že si potřebujete odskočit.
Průjmy můj organismus pochopitelně vysilovaly. To mělo za následek, že jsem značně ubýval na váze.
Tehdy, na jedné prohlídce, bylo to v listopadu minulého roku, mi lékař ukázal výrobek, který by mi podle jeho soudu mohl pomoct. Jistotu mi však nezaručil, prý že záleží na mě, jak se rozhodnu.
Vzhledem k tomu, že mi dosud nic nezabralo a já se cítil pod psa, jsem nezaváhal. Důležitým argumentem pro mé ano bylo také to, že šlo o bylinný produkt. S bylinkami jsem měl dobré zkušenosti už od doby, kdy s jejich pomocí maminka léčila nachlazení a bolesti břicha.
Ještě týž den jsem začal Alveo brát, hned pěkně zostra třikrát denně po dvou odměrkách. Kdybych od Alvea nečekal zlepšení, asi bych si ho nekupoval, ale pronikavý úspěch, jaký se dostavil, mě doslova zaskočil. Předtím a potom, to bylo nebe a dudy. A stačilo pouhých čtrnáct dní pití.
Postupně jsem dávkování snížil na dvakrát denně po dvou odměrkách až na jednu odměrku denně. Abych si doplnil minerály a vitaminy, začal jsem užívat také Onyx a Mastervit.
Co piju Alveo, beru jediný lék, ale jen v množství, které lékař označil jako zanedbatelné, tedy s účinky, o kterých nemůže být řeč. Jestliže jsem ho zprvu spolykal šest tablet denně, dnes spolknu jednu.
Alveo pro mě znamená opět normální život, kdy chodím po vlastní trase.
